sobota 14. července 2012

Eragon (Christopher Paolini)

Eragon

(Christopher Paolini)

Série: Odkaz Dračích jezdců
Díl: první
Počet stran: 488
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Olga Machútová
Rok vydání: 2004
Anotace: Jeden chlapec, jeden drak, svět dobrodružství. Když Eragon najde v lese naleštěný modrý kámen, myslí si, že chudého farmářského chlapce potkalo štěstí; možná za něj koupí maso na zimu pro svou rodinu. Ale když se z kamene vyklube dračí mládě, Eragon si brzy uvědomí, že narazil na odkaz skoro tak starý, jako samo Království. Jeho prostý život se přes noc roztříští a on je vržen do nového, nebezpečného světa osudu, kouzel a moci. Pouze se starodávným mečem a radami moudrého vypravěče musejí Eragon s dračím mládětem zdolávat nebezpečné situace a odolávat temným silám v Království, kterému vládne král, jehož zlo nezná hranic.
Dokáže Eragon převzít břímě legendárních Dračích jezdců? Osud království možná leží v jeho rukou... 


Mapa:
Na vnitřní straně vazby se nachází mapa celé Alagaësie, fantasy země, v níž se celý příběh odehrává. Musím pochválit její propracovanost, stínování a přesné zakreslení jednotlivých míst a bodů. V knize jsem četla, jak Brom s Eragonem putovali a zároveň jsem si prohlížela v mapě, kudy a kolem čeho šli, jak dlouhý kus cesty jim ještě zbývá. Někdy jsem se do mapy natolik ponořila, že jsem v ní dokázala studovat i celou hodinu. Mapa knize přináší velké plus, protože si celou Alagaësii čtenář dokáže mnohem lépe představit a nebloumá jen ve svých představách, ale vše je jasné, a když náhodou zapomene, kde bylo město Belatona, prostě a jednoduše si ho najde v mapě.


Alagaësie:
Autorovi knihy, tedy Christopheru Paolinimu, bych chtěla poděkovat za vytvoření nového a krásného fantasy světu. Je vidět, že nad tím hodně přemýšlel a umisťoval jednotlivá města, řeky nebo lesy s určitým rozmyslem. Těší mě, že tu najdeme rozlehlé stinné lesy, vyšší i nižší hory, řeky a jezera, ale i pláně či dokonce velkou poušť Hadarak. Takže jak se říká od všeho trochu. Rozmanitost krajiny, ale i jednotlivých měst, se mi líbila. Nic nebylo úplně stejné, žádná louka, žádné město, takže jsem spokojena nad tím, jak autor neopakoval stále dokola jako kolovrátek to samé.

Eragon a Safira:
Abych řekla pravdu, v knize se mi nejvíce líbila chvíle, kdy se vylíhla Safira. Paolini vše hezky a zřetelně popsal. Malá Safira je tak roztomilá! Vylíhnutí vejce jsem si velice užívala, ale ještě víc se mi líbily nemotorné Safiřiny první krůčky. Musí být báječné mít někoho tak moudrého, i když umanutého, za svého spřízněného druha. A ještě k tomu draka... dračici. Na druhou stranu ale chápu Eragonovu určitou nevýhodu z nedostatku soukromí. Přeci jen mýt pořád brouka v hlavě“ také není nic moc. Ale ať už tak nebo jinak, vztah mezi Safirou a Eragonem se mi moc líbí (zvlášť se vždy směji Safiřiným sarkastickým poznámkám nebo její navztekané náladě).

Shrnutí: 
Celou knihu hodnotrebutím velmi kladně. Příběh je krásný, možná byla Bromova, Eragonova a Safiřina cesta poněkud zdlouhavá, ale i tak ji autor zvládl skvěle, zápletky líčil přehledně a dával jim plno akce. Christopher si též poradil i s popisem krajiny, takže si ji mohl každý hravě představit.

Hodnocení: 10/10 
Stav: recenzní výtisk

Za tento recenzní výtisk vděčím nakladatelství Fragment.
Knihu si můžete koupit zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jsem vděčná za všechny komentáře :) Děkuji