Odkaz dračích jezdců: Brisingr
Christopher Paolini
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 656
Vydání v ČR: 2009
Anotace: Přísahy, zkoušky oddanosti, střet mocných sil... Bitvou na Hořících pláních boj s Královstvím zdaleka neskončil a zdá se, že v nadcházejícím střetu bude Galbatorixův Jezdec mocným protivníkem. Eragona se Safirou proto čekají další zkoušky v boji, ale v příběhu už nejde jenom o ně…
Stejně jako Eragon a Eldest, i Brisingr je plný napětí, nečekaných odhalení a zvratů, nechybí v něm ani Safiřin něžný humor. Dlouho očekávaný 3. díl fantasy série Christophera Paoliniho je konečně tady!
Skoro to zní jako nějaké zaříkávadlo. Tahle série je skutečně výjimečná. Paoliniho jsem si díky příběhům s draky neskutečně oblíbila. Ale vlastně ani ne kvůli drakům, tedy, draci jsou v knize úžasní a bez nich by ten příběh nebyl, ale je úžasné, jak moc a v kolika rovinách dokáže Paolini rozepsat i mezilidské (a mezielfské a mezitrpasličí chcete-li) vztahy, a to se bavíme pouze o fantasy - vymyšleném - světě. Je to však geniálně popsané a knihy překypují bujnou, nekonečnou fantazií a skvělými nápady, které jsou usměrněny pro pochopení, potěšení a povznesení přímo ke čtenáři šikovnou rukou autorovou. Série Odkazu dračích jezdců se pomalu stává stejně známou jako Pán prstenů, Narnie nebo Harry Potter, minimálně v mém okolí. K maturitě však s velkým zklamáním asi ještě povolená není, bohužel. Ale kdo ví, co bude za pár let. Jediné, co nejspíš nepříliš velké čtenáře od těchto knih odrazuje, je jejich tloušťka. Skutečně, co si budeme povídat, jsou to bichle jako hrom, na druhou stranu, vážně to stojí za přečtení, i kdybyste jednu knihu měli číst rok, stojí to za to. Každý, kdo má v duši alespoň špetku touhy po dobrodružství, se do této série zamiluje.
Opožděně jsem se dozvěděla, že původně měly být pouze knihy tři, nikoliv čtyři. Paolinimu zřejmě trochu ujela ruka. Někdo by si mohl stěžovat, že už je příběh zbytečně protáhlý, a přitom se vlastně bavíme jen o jedné hlavní linii! Je velká pravda, že něco mohlo být v Brisingrovi zkráceno, ale nemyslím si, že by to bylo až tak hrozné. Autor tu měl velký prostor pro větší rozepsání o jednotlivých postavách a to se mi moc líbilo. Ale ne že by tam nebyla zase žádná akce, to ne. Nudit se určitě nebudete. Právě naopak, bylo tam toho až dost. Opravdu zvláštní je, jaký skvělý dar Paolini má. Vezměte si, že je to vlastně vcelku jednoduchý příběh, chlapec objeví dračí vejce, tím pádem je vyvolený a musí zachránit zemi. Bude toho muset sice hodně obětovat, ale nakonec se to povede. Jenže tenhle příběh Paolini dokáže nádherně rozvětvit, bravurně popsat všechny krásy, vystihnout i ty nejmenší detaily, ale zároveň vás nikdy nenudí a vždy vám dá dostatečnou míru akce. Má neskutečný dar. Jiný člověk by zkrátka napsal jednu knihu o tom, jak se narodí drak a spolu s jezdcem spasí svět, ale Paolini k tomu dodá mnohem více myšlenkových postupů, postavy hodnotí nastalé situace a příběh se jeví skutečně, dost často si můžete i některé rady od postav brát k srdci, protože to je životní pravda, dost často se můžete vlastně poučit z Eragonových chyb, kniha vás nutí přemýšlet, proto je tak skvělá, tak žádaná, vyvolává ve vás otázky a pochybení, ale zároveň i pochopení a odpovědi. I když některé odpovědi si musíte najít sami u sebe... Zvláštní? Ani ne, to dokazuje skvělého spisovatele, pro napsání těchto knih se prostě musíte narodit, mít to v krvi.
Roran. Dobrovolně se přiznávám, nikdy jsem ho neměla úplně v lásce. V druhém díle, kdy se kapitoly střídaly z pohledu Eragona a Rorana, jsem se k němu sice více přiblížila, ale pořád jsem ho neměla tolik ráda. Až teď jsem si ho skutečně dost oblíbila. Je hezké přihlížet tomu, jak Roran je oproti Eragonovi bez draka, kouzel a všech těch výjimečností, ale i přesto má obrovskou duševní sílu a lásku v srdci, umí bojovat za to, co miluje a čemu věří, a to se mi na něm líbí. Ačkoliv je o tolik obyčejnější, o toliko to doplňuje svojí odhodlaností. A ještě k tomu Roran s Katrinou, to je prostě ještě lepší. O něm jsem se tak nějak chtěla trochu více rozepsat, protože na něho jsem názor dost pozměnila oproti jiným postavám.
Druhá věc, která se mi dost líbila, bylo hodně zvratů, které se Eragon dozvídal. Někdy jsem i žasla nad tím, že jsem si toho vlastně tak trochu nevšimla, ale rozhodně to dalo knize velké plus. Také tu bylo docela dost bitev a politiky, což za tu politiku dávám plus, protože vcelku málo knih to skutečně řeší na obě strany. Většinou tam jsou jen války, ale přeci jen jde i o to druhé. Možná bych jen ubrala všechna ta složitá jména, tím se to už začínalo mnohem více podobat tradičnímu elfskému fantasy, ale jinak není skoro co vytknout.
A teď malé tajemství. Víte, co na této sérii miluji nejvíc? Hádanky, říkadla a věty k zamyšlení! Někdy je to vážně hodně vtipné, jindy krásné a naplňující, sem tam vás v knize něco takového překvapí a hned díky tomu máte lepší pocit.
Hodnocení: 9/10
Děkuji nakladatelství Fragment, které mi poskytlo recenzní výtisk této knihy.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsem vděčná za všechny komentáře :) Děkuji